Dnes za velkého zájmu veřejnosti proběhnul v poslanecké sněmovně seminář na téma „Zdravotně postižení – příspěvek na péči. Jak dál?“ Za Nadační fond KlaPeto, který převzal záštitu nad seminářem, vystoupila doktorka Zdena Cupková a Jaroslav Petrouš. „Znám osobně mnoho amputářů, kteří byli překlasifikováni ze třetího těžkého stupně závislosti na lehký první. Kdyby to nebylo proti etiketě, tak bych si teď protézu sundal,“ řekl na úvod semináře Petrouš. Pod petici za změnu posuzování nároku na péči se podepsalo již deset tisíc lidí.
Celý seminář vzniknul z popudu nadačního fondu KlaPeto a měl za cíl poukázat na stále nevyřešený problém po Drábkově „sociální“ reformě, kdy jsou těžce zdravotně postiženým odebírány příspěvky na péči, protože jsou přeřazeni do lehčího stupně závislosti, než je jejich reálný zdravotní stav. Za vše může současné znění zákona o sociálních službách, kde se původních 36 kritérií podle kterých se posuzoval stupeň závislosti, smrsklo na pouhých 10 životních situací.
„Stejně jako se většina lidí doma zouvá, my po celodenní námaze odkládáme protézy, aby si pahýl odpočinul, a bereme do rukou hole. Dokážete si na jedné noze navařit nebo odnést talíř s horkou polévkou? Pověsit prádlo nebo vyluxovat byt?“, uvedl jeden z problémů týkající se lidí po amputaci Jaroslav Petrouš. Věra Saganová z Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených zase uvedla jako příklad dceru, kterou má v pěstounské péči. Ačkoli je po dětské mozkové obrně a nezvládá se samostatně osobní hygienu ani se najíst, je zařazena jen do prvního stupně lehké závislosti. Příkladů, kdy jsou handicapovaným snižovány nebo dokonce odebírány příspěvky na péči, je mnoho. Kapitolou samu pro sebe je problematika autistů nebo například sluchově postižených. Ze státního rozpočtu nejsou přitom na příspěvek na péči vynakládány ve srovnání s jinými zeměmi žádné vysoké částky, také počet příjemců této dávky je spíše poddimenzovaný. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký upozornil, že například v sousedním Rakousku, kde žije 8, 4 milionů obyvatel, čerpá příspěvek na péči 457 tisíc lidí. V České republice s 10, 52 miliony občanů to je pouhých 305 tisíc. Horecký upozornil, že státu chybí strategie paliativní a hospicové péče, nemá ani vizi řešení stárnutí populace. „I když se většina prostředků nevrací do sociálních služeb, nejsou tyto dávky zneužívány. Zhruba 210 tisíc je na zajištění tzv. neformální péče, kterou poskytují většinou rodinní příslušníci těžce zdravotně postiženého,“ řekl Horecký. Na to, jak je důležitá podpora pečujících osob, z nichž pouhých 35 % zůstává zároveň v zaměstnání, poukázal také Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.
Za ministerstvo práce a sociálních služeb promluvil David Pospíšil z odboru sociálních služeb. Podle něj ministerstvo chystá novelu zákona o sociálních službách, která by měla být účinná od roku 2017. Neuvedl ale žádnou konkrétní vizi, kterou má ministerstvo v souvislosti s řešením problematiky příspěvku na péči. „Je třeba jednat hned a okamžitým řešením do novelizace zákona o sociálních službách, by byla ministerská vyhláška, která by jednotlivé kategorie – mobilita, orientace, komunikace, stravování aj. – rozdělila do dalších podkategorií,“ uvedla Zdena Cupková. Sdružení zdravotně postižených v ČR poslalo již v květnu loňského roku ministerstvu práce a sociálních věcí návrh na změnu vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Protože se dodnes nic nestalo, uspořádalo sdružení petici, pod kterou se podepsalo již deset tisíc lidí.
Ani dnešní seminář neukázal, že by ministerstvo práce a sociálních služeb s řešením palčivého problému příspěvku na péči jakkoli spěchalo. „Pokud nebude ministerstvo urychleně reagovat, podáme ve sněmovně poslanecký návrh,“ uvedla poslankyně Jana Hnyková, která seminář uspořádala.
